​Nejmladší AZeťáci dotrénovali na opravdovém ledě

H A V Í Ř O V - Od osmého února se nejmladší hráči havířovské organizace připravovali na venkovním hřišti u sportovní haly Slavia na opravdovém ledě. Samozřejmě v podmínkách, které si žádal nouzový stav. Na ploše mohli být v jednu chvíli pouze dva mladíci, ale i to pro ně bylo lepší, než trávit nejlepší období pro hru, jenom individuální přípravou.

Bylo něco před osmou hodinou, skoro prázdné město se probouzelo a pomalu bylo zalíváno paprsky zimního slunce. Na ledové ploše střídali nejmenší gólmany jejich o fous starší parťáci. Teplota lehce nad nulou, což oproti období, kdy rtuť atakovala minus dvacet, byla příjemná změna. Jedna várka rodičů si své ratolesti už odvezla domů a druhá právě dorazila. 

Začalo se s nácvikem bruslení, to po chvíli vystřídala rozehrávka. Teplota se postupně dostala na nulu. Po krátkém občerstvení  čekaly na kluky ještě další položky z tréninkového plánu, které si pro ně nachystal trenér havířovských gólmanů Dušan Šafránek. S ubíhajícím časem bylo patrné, že ve „fýze“ měli ještě drobnou rezervu, ale to jim nic neubralo na nadšení a zdravém soutěžení.

Trenéra havířovských gólmanů Dušana Šafránka jsme se s odstupem zeptali na pár otázek.

Dobrý den pane trenére, byla na Vašich svěřencích vidět dlouhá pauza?

Když člověk vyskočí na led po tak dlouhé době, pauza je vždycky a musí být znát. Navíc led je kvalitou horší než v hale, ale vše bylo o počasí. Někteří kluci využili k bruslení i přírodní venkovní plochy, tak ten skok nebyl tak hrozný. Výhodou byl díky omezením sportovců na ploše individuální přístup, takže jsme chyby a nedostatky technice mohli ihned napravovat.

Našli se rodiče, kteří své dítě z obavy kvůli kovidu nechtěli nechat trénovat?

Otázkou je, jestli chtěli nebo nechtěli. Podmínky nebyly zrovna ideální, trénovalo se ve všední dny dopoledne, což souviselo s kapacitou ledové plochy. Kluci si museli dovézt výstroj a zase ji odvézt. Trénovali jsme ve velkých mrazech, ve sněhu, další týden pro změnu za deště. Až poslední týden se na nás usmálo štěstí a přišla jasná obloha a sluníčko. Kdo, měl zájem, na led se dostal a vyzkoušel si dnes už nevšední hokejové zážitky jako rampouchy na masce, promočený dres zvenku a spálený obličej.

Nabízí se otázka, jak moc naše mladé poznamená, tak dlouhý tréninkový výpadek?

Je to individuální. Letošní sezóna je specifická. Led, trénink formou videa a výzev, trénink na ledě s rouškou v omezeném počtu, pouze venkovní led s omezeným počtem hráčů.

Není to tak i trochu otázka motivace, za nás ještě nebyl MINECRAFT?

Není to jednoduché a je těžké kluky namotivovat. Jsou kluci, co trénují na suchu, mají pohyb, za každou možnost na ledě jsou rádi a cpou se na led. U nich to nebude takový problém. Naopak jim hokej bude chybět a budou mít větší hlad. Toto je cesta jak z toho ven. Na druhou stranu spousta dětí sklouzne k počítačům a zjistí, že jim zakázaný pohyb vlastně nechybí. Nebude to problém pouze hokeje, sportu, ale všech dětí a celé společnosti.

Je výhledově nějaká šance, že by se mládež, byť v omezeném počtu vrátila k tréninku na ledě?

Venkovní ledová plocha je k prvnímu březnu uzavřena. Uvidíme, jak bude situace probíhat dále.

Trenére, děkuji přeji Vám i Vašim svěřencům vše dobré, snad se opět potkáme pro hokej v lepších časech.

V článku byly použity fotografie z archivu autora.

Více fotografií z tréninku k náhlédnutí ve fotogalerii ZDE.