Ozvěny sezóny V. - Základní část 2012/13 aneb jedna velká marodka

H A V Í Ř O V - I tak by se z pohledu Azetu dalo dívat na základní část II.ligy skupiny východ v tomto ročníku. Vždyť z celého kádru odehráli celou porci dvaačtyřiceti zápasů pouze tři hráči – Antonín Pechanec, Vít Stránský a Jiří Krisl, bez zranění byl i Jan Kolařík, který se ke kádru připojil později a přišel o první dvě utkání. Ostatní hráči byli z různých důvodů, ať už zranění nebo nemoci, nějaký čas mimo hru.

Vše začalo už v přípravě, kdy se vrátilo zranění zad Luďku Lhotskému, který tak musel definitivně ukončit hokejovou kariéru. Ale opravdová série zraněných se rozjela v pátém kole, kde faul vyřadil na dlouhou dobu Roberta Říčku, který musel na operaci s kolenem. Následovala zranění Maruny, Haase, Hartmanna, Hegegyho, Najdeka, Jana Danečka a Sztefka. Zdravotní problémy se nevyhnuly ani brankářům, Lukáš Daneček a Petr Matoušek byli dokonce zranění ve stejnou dobu, takže musel ve třech zápasech chytat junior Ondřej Tomšů, který si vedl výborně.

Jak se tato situace promítla do výsledků? První čtyři utkání Azet vyhrál, to byl ještě kádr kompletní. Následovalo období, kdy výhry střídaly porážky, ale od 15. kola se decimovaný tým semkl a vytvořil sérii osmi vítězných zápasů, ve kterých neztratil ani bod. Havířov hrál s neuvěřitelnou lehkostí a své soupeře přestřílel – za zmínku stojí domácí výhra nad Prostějovem 11:1, který před utkáním okupoval první příčku tabulky! Azet v tomto utkání jednoho z favoritů celé soutěže knokautoval už během devíti minut první části, kdy soupeři nasázel čtyři branky.

Hned v dalším zápase nastříleli havířovští hokejisté dokonce čtrnáct branek, jejich střelecké dostihy odnesl Frýdek-Místek dokonce na vlastním ledě. Následoval zápas s Karvinou, ve kterém Azet svou formu potvrdil a regionálního rivala porazil 6:3. Před tímto utkáním byli uvedeni do Síně slávy havířovského hokeje František Slezák, František Procházka a Miroslav Kusý, přičemž poslední jmenovaný se dočkal, jako zatím jediný hráč v historii havířovského klubu, pocty nejvyšší – jeho dres byl pověšen pod střechu haly a číslo 17 bylo vyřazeno ze sady dresů mužského týmu.

Dres Miroslava Kusého pod stropem K&K Pneu Arény

Letošní sezóna přinesla další novinku – vložená dvojkola, kdy se utkali dvakrát týmy sousedící spolu v tabulce, jedno vložené dvojkolo bylo takzvané Vánoční, kdy byl soupeř předem určen, v případě Azetu to byl celek Baníku Karviná. Havířovu se v těchto vložených zápasech celkem dařilo – v prvním dvojkole se utkal s Prostějovem, který sesadil z první příčky a sám se tam posunul. Druhé dvojkolo přisoudilo Azetu Zubry z Přerova, se kterými díky rozlosování sehráli ne dvě, ale hned tři utkání v řadě. Bylo to takové miniplay-off, ve kterém dvakrát vyhrál Azet, v jednom případě byli úspěšnější Zubři.

Zmiňované Vánoční dvojkolo s Karvinou se odehrálo 27. a 29. 12., obzvlášť druhý zápas stojí za připomenutí. A to hned ze dvou důvodů – jednak jsme v tomto zápase měli možnost vidět krásnou hokejovou bitvu, kdy nejprve Karviná vedla na ledě K&K Pneu Arény 0:2, poté AZ otočil na 3:2. Následovala série, kdy Karviná vyrovnala, Havířov se dostal do vedení – a to se opakovalo tak dlouho, až po šedesáti minutách zápas skončil 5:5. Rozhodnutí přinesly až samostatné nájezdy, ve kterých byli úspěšnější havířovští. Druhým důvodem, proč byl tento zápas výjimečný, bylo ukončení hráčské kariéry Martina Potočného, který se z osobních důvodů rozhodl odejít i z vedení našeho klubu. Rozlučka se mu povedla, ve svém posledním zápase dal gól a kariéru zakončil výhrou. Fanoušci mu přichystali emotivní poděkování. Oficiální ukončení Martinovy kariéry proběhlo před prvním utkání letošního play-off s Opavou.

Poslední zápas Martina Potočného

Výsledky ani předvedené výkonu našeho týmu po Novém roce však nebyly ideální. Ve třinácti zápasech Azet šestkrát prohrál, z toho jednou v prodloužení a dvakrát po nájezdech, sedmkrát se radoval z výhry, v jednom případě až po samostatných nájezdech. Stále těsně držel první pozici, o tu se však hokejisté Azetu připravili tři kola před koncem, kdy podlehli na vlastním ledě Karviné 3:5 a protože Přerov byl až do konce základní části stoprocentní, museli se spokojit s druhou příčkou tabulky II. ligy skupiny východ. To znamenalo, že v případném finále s Přerovem by měli výhodu domácího prostředí právě Zubři.